Již potřetí jsem se zúčastnila Výrovského - místního, menšího triatlonu s domáckou atmosférou. Hlídání a všechno kolem malé už bylo letos absolutně pohodlné. Žádnej stres ohledně výpravy před závodem. Už ani žádné kojení a přebalování po závodě. Sama se trochu podivuji nad tím, jak jsem první triatlon zvládala mezi kojením. :) Letos jsem však poprvé přemýšlela nad tím, že bych zkusila delší distance.
Ani nechybělo moc a nakonec jsem se pro ni opravdu rozhodla, ale když jsem zase uviděla to dlouhé plavání ( já plavec nejsem a nikdy nebudu), bylo to jasné! Nakonec tedy opět: plavání - 300 m, kolo - 22 km a běh 6,5 km.
A letos jsem si to opravdu užívala. Už jsem naprosto dobře věděla, do čeho jdu. Nebyla jsem si nejistá, že bych to snad nezvládla. Jediným strašákem snad bylo jen děsivé horko, kdy jsem se do sebe snažila před závodem dostat, co nejvíce tekutin, abych nezkolabovala. (Což se nakonec bohužel dvěma lidem opravdu stalo). A jak doslovně pravil jeden ze soupeřů:" Horko, jak prase, že jsem se nejvíc těšil zpět do rybníka!"
Moje příprava během roku zase byla téměř nulová, co se týče kola i plavání...
Kolo jsem ještě týden před závodem měla totálně ušlé a měkké. Plavat jsem byla akorát s Viktorkou v dětském brouzdališti. Abych snad začala něco dělat, již od dubna jsem si vyměnila triko na spaní a svému manželovi i sobě připomínala, že "Výrovák" se blíží v "sexy" žlutém XXL tričku s logem "Výrovák" - toť má jediná příprava :) Ale to mi vůbec nevadilo.
Letos jsem měla i slušnou ženskou konkurenci, tak bylo s kým závodit. Na prvním místě se umístila holčina z PLzně z klubu LK Škoda. Já skončila na druhém místě v čase 1:42:19. S výsledkem jsem spokojená a rozhodně to stálo za to! :)
Podobný triatlon bych doporučila každému, komu už samotný běh nestačí a kdo chce zase zkusit překonat své možnosti (pokud se jedná o první zkušenost). Po psychické stránce vás to obohatí srovnatelně s maratonem (alespoň jak to vnímám já). Jenom fyzicky to bude menší úsilí, než samotný běžecký maraton. I regenerace je rychlejší, než po maratonu. Zhruba třetí den už můžete odpočatí zase vyběhnout.
Na závod bez přípravy si opravdu můžete troufnout, pokud máte slušnou běžeckou kondici, což je jistě pro maminky dobrá zpráva.
Pokud zvládáte běhy o délce 10 - 15 km, pak si můžete troufnout na sprint triatlon (obvykle bývá přibližně 750 m plavání, 20 km kolo, 5 km běh).
půlmaratonci si mohou troufnout na olympijské distance (1,5 - 40 - 10)
Maratonci se prý nemusejí bát ani půlželezňáku (1,9 - 90 - 21,1)
A v případě, že zvládáte ultramaraton, nemusí být pro vás nedostižný ani ironman (3,8 - 180 - 42,2)
(čerpáno z měsíčníku RUN)
abxx.jpg)
