Mateřská není dovolená, ale není ani méněcenná. Sice po určité době zjistíte, že nad psí hromádkou říkáte „pozor, to je "ee" i svému manželovi, a když v krámu někomu upadne chleba, automaticky poznamenáte „hapala" Aby ne! Často jste hodně, hodně izolovaná. Ale nemusí tomu tak být...
V první fázi mateřské jsme rády, že nakojíme, přebalíme, něco uvaříme a pak zase nakojíme a přebalíme. Brzy se však zajede s miminkem určitý rytmus a dají se stihnout i jiné věci než jen kojení.
Pak totiž nastupuje období, kdy obyčejný den vypadá: váš muž ráno odejde do práce a vás čeká kolotoč domácích povinností stejný jako včera a stejný jako pozítří. Vítaným vytržením ze stereotypu se stává i listonoš s doručenkou nebo cesta do supermarketu pro rohlíky. Jediné, co děláme, je, že se snažíme přežít den?
Jediná rada zní „vydržet“! Tato etapa není tak strašně dlouhá. Dobrá zpráva totiž je, že v půlce se to jaksi překlene. Mám pro to dvě vysvětlení. Buďto si už jaksi zvyknete, nebo jak začne být dítě soběstačnější, máte také více volné ruce...
"Není to sice dovolená, ale když si naplánuji pěkný program, stane se, že se jako na dovolené opravdu cítím."
Protože, kdy jindy jste pánem svého času. Uprostřed týdne si zajdete s jinou maminkou za zábavou do dětského centra, nebo jen tak na kafe, do bazénu, či si udělat piknik někde na louce za městem. Každý den může být jiný a tolik zábavný. Pravda, stále máte plné ruce s hlídáním dětí, ale jinak vás nic neomezuje.
Jakmile dítě samo chodí, i když toho ještě tolika neujde a brzy se unaví, zjistíte, že i s ním můžete najednou podnikat více aktivit. Zkrátka chce to si dělat každý den jiný, zajímavý pro vás, i pro dítě.
Zvlášť pokud je spíše hyperaktivní je dobré ho unavit například v lese. Má to své výhody i pokud se rádo vzteká např. až se bude zase válet po zemi, že chce dudlík a vy mu ho odmítáte vydat.
V lese také nemusíte být tolik ve střehu, protože v jedné ruce nevezete celá zpocená kočárek a ve druhé netáhnete dítě, které chce všechno objevovat a tak co krok musíte zastavit, aby sebralo v lepším případě kamínek, či v horším vajgla a do toho ještě musíte sledovat provoz aut.
Ale dobrá zpráva: po čase už budete imunní na cokoli
Bude to vypadat asi takto: Dítě se vzteká v krámu, že chce z kočárku ven. A vy už se jsen vklidu usmíváte a v duchu si říkáte: " není nic krásnějšího, než mít zdravé dítě a vychutnávat si to se vším všudy" :)
A dokonce přijde den, respektive noc, kdy se zase vyspíte...
Možná si takovou noc už ani neumíte představit, protože naposledy, kdy jste spala celou noc, to už bylo sakra dávno. Nejspíš si už ani nevybavíte, kdy to bylo. Někdy před dvěma roky, asi tak v druhém trimestru těhotenství? Můžete se těšit, že to bude takový požitek, že těžko to něco předčí. U nás to nastalo přesně po dvaceti měsících. Probudila jsem se neskutečně svěží. Asi jako po měsíci relaxace v lázních. Ale jakkoli se to zdá neskutečné, je to jen porovnání s tím, jak jsem byla dlouhodobě unavená.
Z dlouhodobého hlediska je naprosto jasné, že i když se na konci některých dnů prázdně cítíte, prázdné období to rozhodně není. Je to období honorované pocitem štěstí, jež dostáváme po troškách.
Zatímco bezdětní lidé si mohou v klidu užívat každodenní radosti, z dlouhodobého hlediska mohou cítit prázdnotu. Rodiče strhaní z kolotoče práce a péče o děti jsou sice frustrovaní, že si v klidu nevychutnají ani párky k večeři, nicméně děti jim do života vnášejí jakousi vnitřní stabilitu. (I když vás jinak dokážou vytočit pětkrát denně)
Jestli jste si ještě mateřskou užívat nezačala, nezoufejte, brzy opravdu poznáte, že už je to lepí a lepší. Jednoho dne to bude dokonce nejlepší, škoda jen, že ten den nejspíš nastopíte do práce :)))
