Zamilovali jste se do běhání a celý svůj život jste podřídili jen běhání? Je pro vás na prvním místě tak, že už nic jiného kvůli němu nestíháte? Rozhodně neděláte dobře. Každá jednostrannost je špatná a pro běžce to platí obzvlášť. Přílišné nadšení pro běh hraničí se závislostí.
Na začátek bych ráda uvedla, že nikdy jsem netrénovala každý den a to ani, když jsem neměla rodinu! Sice nejsem žádný atlet, ale myslím si, že není dobré se rozvíjet jen v jediné oblasti. Běhání je jeden z mých mnoha koníčků...
Jako maminka od rodiny si ani nemůžu dovolit celé dny jen běhat.
Navíc mě baví tolik různých činností, že bych asi nebyla spokojená, dělat jen jednu věc. Na mém instagramu se tak snadno můžete přesvědčit. :)
Občas se setkávám s tím, že člověk zcela propadne, něčemu, co ho začne bavit. Není to nic neobvyklého, ale nic by se nemělo přehánět. Sama se snažím žít v určité rovnováze, aby nic z toho, co dělám, nehraničilo s extrémem. Někdy je to složité, protože pokud chcete v danné oblasti být co nejlepší, musíte činnosti věnovat, co nejvíce času. To je logické. A vzniká zde určitý rozpor. Vždycky si ale v takové situaci znovu pokládám otázku, co je pro mě nejdůležitější? Odpověď už si každý musí dosatit sám...
Proč by běhání nemělo ovládnout veškerou naši energii, ani volný čas?
Zaměření na danou věc by nikdy nemělo být zcela jednostranné, ani by nemělo pohlcovat veškerý volný čas, energii a schopnosti. Pokud začnete vytlačovat a zanedbávat jiné potřeby, záliby a koníčky mějte se na pozoru.
Nemělo by to vypadat, že zahodíme své předchozí zájmy a aktivity, ať už sportovní, kulturní či jiné. Ještě horší než ztráta „životní pestrosti“ jednostranným zaměřením na běh, může být ale ztráta dosavadních přátel, či dokonce rodinného zázemí.
Takže: běhej, ale pak běž za svými blízkými. A utíkej dělat taky něco jiného, než pořád utíkat! :)
