Jestliže se říká, že nás sport formuje, co teprve děti... Častokrát jsme jako mámy na pokraji sil, ale v zápětí si uvědomíme, že si říkáme, jak jsme do té doby bez nich mohly vůbec žít?! Život s dětmi je často všelijaký, hlavně nikdy ne nudný!
Mé děti mě učí trpělivosti
Teprve s dětmi zjistíme, jak na tom s trpělivostí opravdu jsme. Až budete muset po xtý vysvětlovat, proč to tak je, nebo třeba jen něco neuděláte za dítě, ačkoliv víte, že to zvládnete rychleji...
Učí mě vážit si kvalitně stráveného času
Jestli mě dříve příliš netrápilo, jestli jsem čas prolelkovala nicneděláním, nebo jsem ho třeba jen někdy trávila s nesprávnými lidmi, kteří mi nic nepřinášeli, mé děti mě naučily, že každá chvíle je vzácná a že si velmi rozmyslím s kým, nebo jak ji prožiji. S příchodem druhého dítěte si tohle uvědomuji ještě intenzivněji.
Učí mě nebýt sobecká
I když si myslíte, že sobecká nejste, teprve až se vám narodí potomek, uvědomíte si, jak jste dříve myslela jen sama na sebe a vše se točilo jen kolem vás. V mateřství, i když máte koníčky, i když běh milujete, v první řadě vždy myslíte na své dítě ( nebo děti).
Učí mě tolerance a vycházení s druhými
Nejvíce u druhého dítěte pozná každá miminka, jak rozdílné v povahách mohou obě děti být. Co platí na jedno, neplatí na druhé a obráceně. Přijnout všechny nedostatky a učit se s nimi pracovat, to vás zase posune o kousek dál.
Učí mě schopnosti lepší organizace
Jako rozenná chaotička mohu s jistotou říci, že nikdo vás nenaučí lépe organizovat čas, než děti. Jestliže v práci jsem to jakžtakž zvládala, s dětmi vás to rychle změní, protože, co je horší než posloucht ječící přetažené dítě, které jste nedala včas spát, s porovnám s rozčíleným šéfem. :)
Učí mě lásky a něžnosti
Už vím, jak jsem o světě věděla ještě málo, když jsem si před narozením svých dětí myslela, že vím, co je láska...
Učí mě mít "to" kdesi
Nikdo nejsme dokonalý a už vůbec ne v roli rodiče. Lidé vás budou soudit, protože si často budou chtít ospravedlnit něco, s čím se sami potýkají. Čím déle jsem rodičem, tím méně mě zajímá, co si myslí okolí...
Teď to asi vypadá, že jsem ve všech směrech ideální máma. Ne, nejsem! Pravdou je, že se učím neustále. Nacházím se někde na své pomyslné pouti a ač všechno srovnávám s běháním, tohle se ani s maratonem srovnat nedá a budu ráda, když si jednoho dne budu moct říct: "zvládla jsem to!" Faktem ale je, že už bych nikdy neměnila! :)
Napadá vás ještě něco, co vás vaše děti učí? Klidně mi to napište do komentáře.