Míříme do cíle

Blíží se konec. Všichni čekají, kdy porodím. Na dotazy lidí však neznám odpověď. Už ani nevím, jak bych měla reagovat. Čeká mě to poslední stádium - možná nejlepší, možná nejhorší...                

Každopádně je to tady - velké finále!

 

Na běh už tolik nemyslím. Sice mi stále chybí, ale jeho absence se už tak nějak stala součástí, že mi zmizely i abstinenční příznaky. Začátky asi budou krušné. :)

 Venku už je znát přicházející sychravé počasí a sezóna podzimních běhů. O víkendu se mi jen malinko zastesklo po závodu v Plasích - Baroko maratonu. (Loni jsem běžela půlku.)

Konečně jsem doma a nemusím dojíždět do práce. Hodinová cesta autobusem v šest ráno nebyla ke konci už moc příjemná. Stále se ale cítím dobře. Tedy, když pominu, že mi manžel pomáhá s oblékáním ponožek a zavazováním tkaniček. Nikdy jsem netušila, jak je to náročné. S obrovským břichem také občas narazím do dveří, protože zapomenu, že už mám jaksi jiné tělesné proporce.  A netěhotní přátelé někdy škodolibě prohodí, proč ten batoh nosím na břiše a ne na zádech.

A jaká je moje momentální nejlepší večerní zábava?

Pozorování vlnícího se bříška a tipování, po kom naše děťátko bude. A samozřejmě jestli bude mít také nějaký vztah k běhu. Rozhodně nechci být ale rodičem, který si na vlastním dítěti kompenzuje své vlastní nenaplněné sny ;)

Manžel se mi směje, že mám už od sedmého měsíce přichystanou tašku do porodnice. "Co ty víš, kdy se ten náš malej sportovec v přemetech rozhodne ´vystartovat´," říkám já.

Miminko se ale stále ještě neotočilo a tak se trochu bojím, že mě čeká císařský řez. To by znamenalo nesmět vyběhnout ještě o dost déle, vdyť jizva se prý hojí i jeden celý rok.

Vrátit se zpátky bez následků je bezesporu prý složitější, než se držet v kondici až do porodu. Mezi oblíbené mýty sýčkujících babiček i některých laktačních poradkyň patří i ten, že intenzivním sportováním se mléko ztratí, nebo zhořkne kyselinou mléčnou natolik, že ho dítě začne odmítat. Mne ani na okamžik nenapadlo nekojit. Kojit bych chtěla v každém případě, co nejdéle. S tréninkem se prý má počkat po kojení, aby ženská mohla vyběhnout s "prázdnou nádrží". Tak uvidíme. :)

Snad nás oba čeká to pomyslené velké vítězství, kde není soupeře a nejsou ani poražení. :)

Diskusní téma: Míříme do cíle

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek