Oslavujte život, nebuďte upjatí!

Je čas dovolených, proto ani dnes nebudu psát tolik o běhání, ale chci se podělit o to, jak mě na dovolené ovlivnila kniha, kterou jsem si kromě běžeckých bot s sebou přibalila do zavazadla. (Je to soubor fejetonů, kterými herečka Aňa Geislerová příspívala do magazínu ELLE.) 

Přiznám se, že jsem dlouho váhala, po které knize na dovolenou sáhnout. Mám ráda psychologické drama, ale něchtěla jsem tentokrát nic smutného, ani příliš složitého. Hledala jsem něco, co mě pohladí po duši a zároveň se snadno začtu, i mezi přestávkami, co budu s malou v písku plácat bábovičky. 

Asi nejvíce mě oslovilo, že deníkové zápisky jsou líčené velmi upřímně a celkově vám kniha navodí příjemnou náladu. Herečka často řeší téma radosti ze života, což také běhání jako vedlejší produkt přináší..., nenaučí vás ale zbavit se zábran.

"Nenechte se umrtvit, uspat a ustálit v ustalovači, který se jmenuje rutina, řád, konvence. Nekupujte si pokaždé stejné černé tričko, nedělejte to jen v posteli, změnte někdy pravidlo dvě skleničky a domů. Nechoďte spát, protože ráno jdete do práce! život v noci je omamující. Nejděte jednou do školy, do školky, do práce ani na schůzku! Uvařte si modrý knedlíky, choďte v pyžamu po zahradě, zpívejte árie a uvědomte si, že jste to vy, kdo vytváří svou vlastní realitu. Oslavujte život!"

Díky téhle knize jsem se zamyslela a uvědomila si, jak moc jsem asi kolikrát UPJATÁ, pod jakousi maskou dospělosti, i když si to vlasně ani neuvědomuji... (a to i když běhám!!!) :) 

Slova jsem si vzala k srdci a opravdu jsem během pobytu v Chorvatsku přestala vnímat, jestli se něco hodí, nehodí. V klidu jsem si ve vodě hrála s malou a celým srdcem se vrátila do svých dětských let, kdy jsem byla poprvé u moře, když mi bylo nějakých deset. 

Bez větších zábran jsem v noci po drinku v baru a mírně ovíněná shodila své lehké šaty a ponořila se do chladivého nočního moře, ozářeného jen svitem měsíce.

Také jsem si několikrát přivstala v šest, abych vyběhla podél pobřeží, sundala si boty a zkusila to i bosa po pláži. Potápěla se v té průzračné vodě, abych viděla mořskou hvězdici a stovky krásných rybek. Tančila do rána, užila si s manželem sex na pláži (pššt), přejedla se rybama a zmrzlinou... a další zmrzlinou...

A jelikož jsem měla porovnání, protože na stejném místě jsem byla před deseti lety, kdy jsem neběhala, nepřivstala si v šest, jen ležela na pláži... najednou jsem pocítila svůj životní posun, což je velmi povznášejicí pocit a nesouvisí to teď jen s nějakou upjatostí, o které tu píši, ale i to, kam jsem se za těch 10 let dostala, kdo jsem byla tehdy a kdo teď. :)

ČLOVĚK BY MĚL CESTOVAT, ABY POZNAL I SEBE, ALE MĚL BY SE TAKY VRACET NA MÍSTA, KDE UŽ BYL, ABY NA SEBE ZASE NARAZIL.

Diskusní téma: Oslavujte život, nebuďte upjatí!

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek