V září jsem nastoupila na místo asistentky pedagoga a zároveň si potřebné vzdělání doplňuji. Jako "pedagogožka" je nutné znát i něco z psychologie. Psychologie mě zajímá i ve volném čase a běžném životě kolem nás. Dnes tedy malé zamyšlení, které se týká nás všech, jak běžců, tak neběžců:
Virtuální svět je plný krásných a úspěšných lidí, kteří věčně někde cestují a vůbec vedou zajímavý život! V konfrontaci s nimi nám ten vlastní přijde trapně banální. Nakolik je svět sociálních sítí odrazem toho skutečného a jak moc nás ovlivňuje?
Ať chceme, nebo ne, sociální sítě ovlivňují život většiny z nás. I těch, kteří na nich nejsou nebo si čas i to, co ze svého soukromí zveřejní velmi hlídají. Autor knihy Psychologie digitálního věku psycholog John Suler tvrdí, že sociální sítě jsou pro mnohé jedním z nástrojů, jak mít pocit, že svůj život máme pod kontrolou a řídíme ho. Dokumentujeme to právě tím, že ukazujeme, kde všude jsme byli, co jsme si koupili, co jsme snědli, s kým jsme se potkali. "Instagram je způsob, jak si potvrzovat vlastní život," říká.
Tohle sebepotvrzování však něco stojí. V první řadě čas. Za těmi "nejpřirozeněji" vypadajícími fotkami známých lidí obvykle stojí týmy profesionálů všech možných oborů u stylistů a vizážistů počínaje a marketérů konče. Jaruška Nováková z Horní Dolní vše musí zvládnout sama. Aby měl snímek šanci na úspěch a vynikl v záplavě ostatních, musí být zajímavý, budit zdání nenucenosti, musí být poznat, kde Jaruška je a že se tam má dobře. Když k tomu připočtete vymýšlení postu, minuty naskakují a s nimi i psychický tlak, jak to všechno dopadne a kolik lajků získá. V showbyznysu za tím vším stojí PR agentury, v našem obyčejném světě jen my sami.
V hlavní roli ego
Snaha sdílet tu lepší část našeho života na síti pak vede k tomu, že realitu prožíváme přes foťáky mobilů a jen na půl plynu.
"S nadsázkou říkám, že když chci mít depresi, otevřu si Facebook a Instagram, načež propadnu pocitu, že jsem asi jediná, která rok nebyla v cizině a v šest večer sedí v práci, jí bagetu se sýrem v nebiokvalitě, zatímco ostatní dávno sedí v hipsterské kavárně se svým Applem," přiznává třicetiletá Klára Hradecká, která dělá digitální marketing a ví tedy, jak virtuální svět funguje. Přesto občas pod jeho dojmem zaváhá, jak banální život ve srovnání s těmi virtuálními životy ostatních vede.
Všichni chceme být krásní, úspěšní, chytří, okouzlující, je to lepší než být starý, škaredý, chudý a blbý. Trochu neplánovaně se ze sítě stala sebeprezentace našich lepších já. Tak uvidíme, jak dlouho na něm "obrazy umělců" zvané selfies vydrží...
Málokdo dnes přizná, že tráví hodiny na sítích, kde nahlíží do soukromí lidí. Proč to tak rádi děláme? Částečně je to přirozené, přirozenost nás vede k tomu, že nás na člověku zajímá, jaký je.
Žádný dokonalý svět neexistuje, existuje jen ten běžný a je škoda, že iluzi o dokonalosti zbytečně podléháme. Ukazuje to na manipulovatelnost lidí. Nepodléhejte tomu dojmu. Běžte si radši zaběhat! :)
Protože, jak je známo a jak jsem již mnohokrát psala: Běhání pomáhá proti depresi, i proti té "sociální", mám to vyzkoušené! :)
A kdyby ani to náhodou nepomohlo, o čemž tedy pochybuji, můžete mrknout na tohle video :))) : www.facebook.com/DitchtheLabel/videos/10154097367221008/?autoplay_reason=gatekeeper&video_container_type=0&video_creator_product_type=2&app_id=2392950137&live_video_guests=0
čerpáno: z článku Ona DNES