Běžecký víkend na Šumavě byl odpočinkem od stereotypu, ale zároveň pořádný trénink!

Na akci, jako běžecký kemp bych se nejspíš sama nikdy nepřihlásila. Tak se stalo, že jsem tehle úžasný zážitek vyhrála. Bylo to poučné, inspirující, nabíjející. Na jednu stranu jsem si odpočala, ale fyzický odpočinek to rozhodně nebyl. Pro hobíka, který netrénuje dlouhé výběhy každý den, to byl intenzivní trénink.

Autorem tohoto zajímavého nápadu, kdy se lidé se stejným zájmem sejdou, aby společně běhali po lesích, je Outdoor Guide - Tom EisnerProgram byl opravdu nabitý. Začínal hned v pátek večer v Železné Rudě - 1. výběhem 10 km s čelovkami kolem Čertova jezera. Byl to úplně jiný zážitek, než za bílého dne. Ještě ten večer se šlo na pivo, kde jsme se více seznámili. Vzhledem k tomu, že to byl historicky první běžecký víkend, vytvořili jsme pětičlennou partu dvou holek a tří kluků, včetně pořadatele. Tempo se muselo přizpůsobit tempu toho nejpomalejšího - tedy tomu mému. Přece jen jen jako matka nemám oproti ostatním tolik možností. A tihle lidé, co jsme se tu sešli, na tom byli hodně dobře, až jsem si říkala mezi jaké běžce jsem se to dostala! :)

Druhý den se běželo z Železné Rudy směrem na německou stranu. Byl to rovinatější úsek se vzdáleností 23 km. Běželi jsme převážně úseky turisty méně známími, takže jsme si vklidu mohli vychutnávat podzimní scenérie Šumavy. Odpoledne následoval turistický výlet na německý Falkenstein, ze kterého byla díky nádhernému, slunečnému počasí viditelnost až na Alpy. Dolů jsme sebíhali opět za tmy s čelovkami. Věčer následovala návštěva sauny v Německu s večeří, které jsem se ale neúčastnila. V téhle chvíli už jsem začínala cítit nohy, i značnou únavu a rozhodla se, že brzký spánek bude to nejlepší.

V neděli byly na programu kopce, a to pořádné! Běželo se na Javor a 10 km kolem Javoru. Dohromady to tedy dalo nějakých 20 km. Už první metry stoupání jsem cítila, že si to dnes příliš neužiji, ale pak jsem se trochu rozběhla a už to bylo lepší. Po dvou předchozích dnech bohužel docházely síly, ale nakonec jsem se doplazila i na vrchol Javoru. Dolů už to byla odměna.

Byl to nový zážitek, něco úplně jiného. Viděla jsem nová místa a dozvěděla se nové věci. Doporučila bych to každému, kdo chce zažít něco jiného, se stejně "postiženými" lidmi. Pořadatelé byli velmi přátelští a zábavní lidé. Pokud bude znovu možnost, ráda bych jela i příště.

Diskusní téma: Běžecký víkend na Šumavě byl odpočinkem od stereotypu, ale zároveň pořádný trénink!

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek